Životopis T. & J. Kingových
Tom & Jerry Kingové se narodili v Bogotě 14. ledna 1940 v rodině plantážníka. Jejich dětství poznamenalo několik osudových událostí: smrt matky, smrt bratra, smrt tří sester, utržené zipy od tepláků, uvěznění otce, smrt oblíbených chameleónů a požár rodinné plantáže. Ve čtrnácti letech utekli z domova a dali se najmout jako plavčíci na výletní lodi v Bermudském trojúhelníku. V roce 1960 oba náhle zmizeli.V roce 1975 se nečekaně objevují v Thajsku. Stávají se budhistickými mnichy a pěšky odchází do Tibetu. Tam pilně studují historii východních náboženství, techniku výroby modlících mlýnků, hru na sitar a mechanismus čtyřdobého motoru. V té době již plynně hovoří dvaceti čtyřmi jazyky a rozluštili tajemství starých sanskrtských textů.Rok 79 je přelomem v jejich dosavadních životech. S delegací Dalajlámy přijíždějí do Evropy a v Amsterodamu vydávají v nakladatelství Anna & Mary Hu svou prvotinu Stébla trávy, palice zvláště. Kniha měla obrovský ohlas a byla ihned rozebrána. Jejich další cesta vedla do Paříže, kde vydávají sbírku Paříš, pařím, paříme. Poté odjíždějí do Říma. V Římě vychází sbírka Protialkoholické zpěvy (v prestižním nakladatelství Italiano typpicco).Rok 1981 byl nejplodnějším v jejich životech. Vydávají rychle za sebou: Nesnesitelná lehkost blití, Keře-stromy-tráva-les, Lehké ženy, těžká rána, Světem křížem krážem a zase zpátky, Mrtvý chameleón, Mrtvá matka,Mrtvé tři sestry, Svět za mřížemi, Seru na zip a Plantáže hoří. V roce 1982 při cestě z Říma do Milána usínají ve vlaku a probouzejí se v Praze na Hlavním nádraží. Jak je jejich dobrým zvykem, rychle se přizpůsobují a osvojují si dvacátý pátý světový jazyk, v němž vydávají sbírku povídek Nevíme, kde jsme, ale píšeme (nakl. Čs. voják). Za sbírku Miluji, miluješ-nepůjdeš? jsou navrženi na Nobelovu cenu míru za literaturu. V roce 1984 se v Čechách stávají světově proslulí díky textu písně Zelená je tráva, kterou složili. Po propuštění z Bohnic odjíždějí natrvalo ze socialistického Československa. Při čekání na odbavení na celnici píší ještě svoji nejdelší sbírku Ze života slizu a přes Tunisko pak odjíždějí do USA. Na cestě vzniká sbírka Mineapolis – Tripolis – syfilis. Po krátkém léčení se vracejí do rodné Kolumbie, kde žijí dodnes, ale jsou nejen literárně neplodní.
